Báseň od Verči a kolektivu
To je nám ale krásně,
to se nám budou skládat básně.
Jak bychom jen začali,
abyste nás chápali.
Ráno nebyl budíček,
skládali jsme parníček.
Po obědě s plnými břichy,
nahnali nás na hřiště,udělali bojiště.
Olympiáda nás nebavila,
ale co mohly dělat naše líná těla.
Do akce všichni skočili,
nasazením hýřili.
Náhle přišla průtrž mračen,
každý z nás byl na kost smáčen.
Počasí se vyjasnilo,
musado nás překvapilo.
Na večeři koprovička,
zaplnila naše mlsná líčka.
Šmitec pitec řekl Luba,
když se mu otevřela huba.
Tak jsme uposlechly jeho rozkaz,
aby jsme se na druhý den vyspali do krás.
